Na nočním nebi se vznášely těžké mraky, protkávané záblesky rudého světla. Město Donna, hlavní sídlo démonické říše Etterlie, se tyčilo nad rozlehlými pláněmi jako temná pevnost. Její věže byly vytesány z černého kamene a na vrcholcích planuly magické ohně, které vrhaly přízračné stíny na široké náměstí pod nimi. Atmosféra byla dusivá, naplněná jakýmsi prastarým, neklidným šepotem.
Uprostřed města stál královský palác – gotická stavba s obrovskými klenbami a masivními železnými branami. V jeho srdci, na trůnu z černého obsidiánu, seděla královna Ardiana. Její démonická přítomnost byla téměř hmatatelná – rudé oči zářily jako dva uhlíky, zatímco dlouhé tmavé vlasy splývaly po jejích ramenou až na podlahu. V jedné ruce svírala žezlo zdobené drahokamy, které pulsovaly temnou energií.
Rada byla svolána ve spěchu. Ardiana, oblečená v propracované černozlaté zbroji, pozorovala shromáždění svých generálů a mágů. Ve vzduchu bylo cítit napětí. Jeden z mágů, starý elf s bledou kůží a šedými vlasy, se odvážil promluvit.
„Vaše Veličenstvo,“ začal nervózně, „portály mezi Gehemou a Ariasem začaly vykazovat nestabilitu. Minulý týden bylo zaznamenáno několik nečekaných průchodů. Temné bytosti vstupují do Etterlie bez našeho svolení. Tento problém...“
„...není problém, ale hrozba,“ přerušil ho Kaeryn, drakorozený princ, který stál opodál. Jeho zlaté oči se zaleskly v plamenech pochodní. „Nestabilita portálů ohrožuje celý náš svět. Pokud démoni a andělé proniknou nekontrolovaně, Etterlie se může stát bojištěm mezi dimenzemi.“
Ardiana zvedla ruku, aby umlčela šum mezi svými rádci. Její hlas byl chladný, ale nepopiratelně autoritativní: „To se nestane. Tento svět je můj, stejně jako všechny bytosti v něm. Nikdo – ani démoni z Gehemy, ani andělé z Ariasu – nebudou ohrožovat mou vládu.“
Její oči se na okamžik zastavily na Kaerynovi. „A ty, dračí princi, bys měl svou horlivost obrátit na obranu svých vlastních hranic, ne na kritiku mé politiky.“
Kaeryn sevřel rukojeť svého halapartny, ale zůstal zticha. Jeho zlaté šupiny se v tlumeném světle místnosti třpytily, jako by byly připraveny k útoku. Napětí mezi ním a královnou bylo zřejmé, ale žádný z přítomných se neodvážil zasáhnout.
Rozhovor byl přerušen, když se ve vzduchu rozezněl ohlušující třesk. Všichni se otočili k velkým okenním arkádám. Obloha nad Donnou se roztrhla rudým zábleskem, a z trhliny začaly padat ohnivé kameny. Jeden z nich dopadl na okraj města, kde způsobil mohutnou explozi.
Elfský mág zbledl. „Portál Gehemy... otevřel se sám od sebe.“
Ardiana vstala z trůnu. Její oči byly plné temné energie. „Shromážděte armády. Pokud se někdo odváží proniknout do mé říše, ať už je to démon nebo anděl, pozná moc Donny. Přiveďte mi také Elaru – ta čarodějka možná konečně prokáže svou cenu.“
S těmito slovy královna vykročila vpřed, její černé roucho vlající za ní. Nad Donnou se stahovala bouře a svět Etterlie čekal na svůj osud.
Komentáře
Okomentovat