Shaldrin, lovec duší, byl postavou zahalenou tajemstvím a obávaným napříč světy. Jeho historie začíná dávno před tím, než se jeho cesty zkřížily s Lastonem a Erunámem. Jako jeden z tzv. „vyvažovatelů“, bytostí pověřených udržováním rovnováhy mezi světem andělů, démonů a smrtelníků, se Shaldrin narodil v říši prastarých duší, které byly svědky stvoření světa. Jeho dar i břemeno spočívaly ve schopnosti sledovat magickou stopu těch, kteří narušovali rovnováhu.
Začátek lovce
Shaldrin původně nebyl lovcem. Jako mladý duševní válečník sloužil v království světla, kde pomáhal duším přecházet z jednoho života do druhého. Byl oddán spravedlnosti a věřil, že každá duše má svůj osud. Když však světem proniklo neznámé zlo, Shaldrin byl povolán k nové misi. Byl vybrán, aby nesl temný plamen, moc, která mu umožnila lokalizovat a lovit duše, jež ohrožovaly rovnováhu.
Přijetí temného plamene však přišlo s obětí. Shaldrin ztratil svou světelnou podstatu a byl odsouzen k věčnému osamění. Nemohl se vrátit ani ke svým bratřím, ani do království, které kdysi miloval. Stal se vyvrhelem, samotářem, který sloužil vyššímu cíli, ale jehož cesta byla nepochopená a často nenáviděná.
Lov prastarých démonů
Shaldrinovy první cíle byly prastaré démonické entity, které zasahovaly do světa smrtelníků. Jeho největším protivníkem byl Norrakův generál Zarhion, divoký válečník, který vedl kampaň za zničení magických sfér. Zarhion byl Shaldrinovým prvním velkým úlovkem, ale tento lov mu přinesl další následky – Zarhionovi přívrženci vyhlásili Shaldrinovi válku.
Shaldrin tak nejen lovil, ale musel i unikat neustálým útokům a pastím. Bojoval nejen proti démonům, ale i proti svým vnitřním pochybnostem. Navzdory svému úkolu se stále ptal, zda jeho činy skutečně udržují rovnováhu, nebo zda sám neohrožuje svět, když zanechává za sebou spoušť.
Setkání s Walienem
Při jedné ze svých misí se Shaldrin setkal s Walienem, elfským strážcem prastarého lesa. Walien, chránící magický les, viděl v Shaldrinovi hrozbu, protože jeho přítomnost přitahovala temné síly. Střet mezi nimi byl tvrdý a plný nedůvěry, ale Walien postupně pochopil, že Shaldrin nebojuje pro sebe. Navzdory rozdílným cestám uzavřeli křehké příměří.
Walien Shaldrinovi odhalil informace o prastarém démonovi Eryzonovi, který manipuloval rovnováhou mezi světy. Tento démon ukrýval svou moc v tajném artefaktu – Zrcadle zkázy. Shaldrin, poháněn povinností, se rozhodl Eryzona ulovit, a tím zachránit nejen les, ale i ostatní světy.
Pád do stínů
Pátrání po Zrcadle zkázy přivedlo Shaldrina na hranici šílenství. Každý jeho krok odhaloval, že démoni nejsou jedinými narušiteli rovnováhy – i někteří andělé jednali ze zištných důvodů. Zjistil, že jeho úkol není o vyvažování dobra a zla, ale o potlačování chaosu, který šel napříč oběma stranami.
Shaldrinova reputace začala narůstat. Mezi démony a anděly se o něm šířily příběhy jako o „lovci stínů“, který nezastaví před ničím. Přestože byl věrný svému úkolu, v hloubi duše začal pociťovat samotu a touhu po klidu, který mu byl navždy odepřen.
Přelomová chvíle
Jeho hon na Eryzona jej přivedl do srdce temnoty, kde démon ukryl Zrcadlo zkázy. Shaldrin bojoval s Eryzonem tři dny a tři noci, ale nakonec démona přemohl. Když však hleděl do Zrcadla, spatřil sám sebe jako tvora, kterého se sám obával stát – beze světla, bez naděje, jen s touhou lovit.
To byl okamžik, kdy začal pochybovat o své cestě. Přísahal, že už nikdy neztratí kontrolu nad svým posláním, a začal klást důraz na rozlišování mezi vinou a nepochopením. Tento přístup jej později přivedl k osudovému střetu s Lastonem a Erunámem, dvěma bytostmi, které nepovažoval za čiré zlo, ale za zbloudilé duše na pokraji temnoty.
Shaldrinův příběh před Lastonem a Erunámem byl příběhem o ztrátě, oběti a pochybnostech, které jej definovaly jako lovce, ale zároveň mu připomínaly, že rovnováha je víc než jen ničení nepřítele – je to hledání porozumění.
Komentáře
Okomentovat