Kapitola 3: Dávný nepřítel
Seraphion skočil do vody a plaval dolů, s úmyslem se dostat na hlubinu řeky Světla.
Když se objevil konec řeky a on z ní padal do vzduchové kapsy pod ní, roztáhl křídla a sletěl dolů.
Rozhlédl se a spatřil všude temnou energii. A zvláštního tvora. Obrovského temného Flumory. Došlo mu kdo to je. Tyanux. Byl velký, temný, měl fialové odlesky na šupinách a sálala z něj temná energie. Byl to bývalý král Flumory.
„Co tu děláš Tyanuxi, cožpak jsem tě nevyhnal?” zeptal se.
Drak se otočil a zasmál se chraplavým zlověstným hlasem. „To jest ano. Ale já jsem tvor se svobodnou vůlí tak si můžu dělat co chci a být kde chci.”
„Jsi zrádce.” zlostně se zablesklo v očích Seraphiona.
„To říkáš ty, každopádně já tady zůstávám a co víc, ovládnu celou řeku Světla.”
„Ublížíl si Nyxarisovi, není to snad tvůj bratr.” řekl Seraphion.
„Bratr?!” vykřikl Tyanux, „bratr říkáš.”
„Není to nic víc, než zrádce a patolízal!” zařval vztekle a vrhl se na Seraphiona.
Seraphion vytasil meč a odrazil ho.
Po dvou hodinách Tyanux padl na zem vyčerpán. Poražen. Ale Seraphion mu nezasadil poslední ránu. „Běž, vyháním tě podruhé, ale při Lumirie přísahám, že tě zabiju když se zkusíš vrátit potřetí.”
Drak zlostně zavrčel a honem uprchl.
Komentáře
Okomentovat