Svět Eterllie

  Kapitola 3 Ani démon ani anděl  Dorazili na místo. Ztracený Aetheris byl    opravdu ve starém chrámu, svázaný a obklopen temnými stíny. Přistoupila k němu a chtěla ho osvobodit, když se najednou některý ze stínů zformoval do postavy.  Nebyl to démon ani anděl. A člověk už vůbec ne. Byl světlo a zároveň temnota. Aranel, dříve vznesený anděl, co byl nakažen temnotou. Teď je z něj bytost balancující mezi světlem a temnotu. Vyhnancem.  „Proč si ho unesl!” zařvala Caelith.  „Chtěl jsem způsobit pád nebeských měst, za to že mě vyhnali, když jsem potřeboval pomoc nejvíce. A teď zničím tebe když jsi mi přišla až pod ruku. Miloval jsem tě a ty jsi mě odvrhla v té největší nouzi.” v jeho ruce se zformoval meč.  Caelith tasila kopí. Jejich zbraně o sebe zacinkali. Chrámem zněl zvuk boje. Svaly se napínali. Oba bojovnici funěli námahou. Ozývali se jejich výkřiky a hlasy dvou přihlížejících Aiethirsů.  Caelith Aranela odzbrojila. A svrhla ho ho na zem a...

  Kapitola 2: Zrcadla zóna Na jejich cestě ještě je čekala Zrcadlová zóna.    Jakmile do ní vkročili, zrcadla začala šeptat a podkopávat jejich sebedůvěru. A mást je.  Caleith se    vzdálila    od svého obvyklého klidu. A po jednom zrcadlu, které říkalo, že to nezvládne, zařvala. „Hubu drž!” Celá se třásla hněvem.  Její věrný oř ji však uklidnil.  Ale ne nadlouho. Zrcadla začala ukazovat její temnotu minulost. Smrt světelného strážce, kterého nezvládala zachránit, Caleith ztekla po tváři němá slza, zasvěcovací obřad kde byla pohlcená pochybností o sobě samé.  Jsem opravdu královnou měst v říši Arias, mám vůbec na to?  Ptala se v duchu.   „Jsi toho hodna,” napomenul ji nahlas Eryan, hned co slyšel její myšlenku. „Děkuju ti Eryane,” pronesla vděčně Caelith.  Další zrcadla ukazovala co by se mohlo stát. Kdyby nebyla královnou, byla by volnou jezdkyní, co může dělat co chce kdy chce a co chce.  Další ukazoval co by s...