Svět Eterllie

  Kapitola 1: Hlasy mrtvých   Valerisova    kontrola nad magickými mlhami slábne z nějaké důvodu a z nich se vanou hlasy mrtvých, co zemřeli v mlze.    Velaris, vládce Mlhové citadely,    to prozatím ignoruje.  Hlasy žádají po spravedlnosti. Mezi nimi je i hlas lásky Valarise. Tarwen s rošťáckým pohledem. Volá o pomoc.    Přeje si být osvobozena z mlhy a vstoupit do Ariasu či    Gehemy. 

Kapitola 1: Výprava   Caelith nasedla na svého věrného oře.     Jela směrem Mlžných hlubin, protože cítila, společně se svým ořem Eryanem že nebezpečí vychází z toho místa.   Caleith s Eryanem se vydali na výpravu  Když se ale přiblížili k Mlžným hlubinám objevila se Bouře Zlomeného světa, vycházející    z mostů. Byly to energické světelné výboje z nestabilního mostu, jak brzy zjistila Caleith.  Caleith a Eryan svou magii zklidnili na chvíli výboje, ale stejně se rozhodli jít jinou cestou.  Na jiné cestě je však čekalo jiné nebezpečí. Strážci mlhy letci, zvaní noční letci. Jsou to bývalí obyvatelé padlých měst, co se zhroutily do Temnoty.  Jsou rychlí, pohybují se tiše a útočí v hejnu. Naštěstí jsou Caleith s Eryanem ošlehaní bojem a jsou sehraní. Porazili je v nebezpečné vzrušeném souboji.   Došli do Mlžných hlubin. 

  Prolog Vítr nesl ozvěny dávných písní, šeptaných mezi zlatými věžemi měst v oblacích. Světelné mosty, které po staletí spojovaly jednotlivé domény, pulzovaly slabým svitem, jako by samy váhaly, zda ještě unesou kroky těch, kdo po nich kráčeli. Tam, kde kdysi zářily jako nebeské prameny, nyní zůstávaly trhliny – temné skvrny v jinak dokonalé soustavě.

  Legenda Etterlie  Vypráví se mezi lidmi světa Etterlie o královně Ashe, jež vládla Solgradu. Byla to nejkrásnější žena pod Sluncem.  

Legenda Ariasu  V samotném srdci nebeské říše Ariasu, mezi zářivými chrámy a věčnými oblaky, se od pradávna šeptá jedno proroctví. Zpočátku bylo jen stínem ve slovech věštců, pouhým náznakem mezi řádky prastarých textů, ale jak čas plynul, jeho význam se stal stále zlověstnějším. “Přijde den, kdy zrozenec světla přinese temnotu. Anděl, jenž kráčel mezi hvězdami, přivede zkázu nebes. Jeho křídla budou plát v ohni, jeho slova rozbijí zlaté brány. A v ten den padne Arias, ne mečem smrtelníků, ale rukou vlastního dítěte.” Slova proroctví otřásla samotnými základy nebeského řádu. Arias byl vždy symbolem dokonalosti, domovem čistoty a světla, a myšlenka, že by právě jeden z jejich vlastních mohl způsobit pád říše, byla nemyslitelná. A tak se zrodil strach. Strážci nebes, kteří měli chránit říši před chaosem, začali vidět nebezpečí tam, kde dosud nebylo. Každý anděl s jinými názory, každý, kdo se odchýlil od přísného kodexu ctnosti, se stal podezřelým. Kdo měl v očích příliš mnoho touhy p...